Již před několika lety jsem se nadchla pro lesní školky. Dlouho jsem o nich jen snila, hledala, kde se v okolí mého bydliště nachází nejbližší, hledala zajímavé informace na toto téma.Pak však nadešel okamžik, kdy mi nejrůznější okolnosti daly najevo, abych do toho šla. A tak jsme s kamarádkou založily Dětský lesní klub skřítka Pohádky, jehož jednou z činností je provozování lesní školky. A staly se členem Asociace lesních mateřských škol. 

Velice ráda vzpomínám na své dětství, kdy jsem část prázdnin trávila u babičky na statku a pomáhala jsem s péčí o ovce, husy, kachny, králíky a slepice. Láska k přírodě a ke zvířatům přetrvává dodnes. Roku 2000 mne kroky mé a mého manžela zavedly do Zvole, jejíž okolní lesy a louky mi učarovaly. Se svým manželem, třemi dětmi a psem jsem měla příležitost mnohokrát sledovat proměny zdejší přírody - klouzat se po zamrzlé Chalupecké strouze, čvachtat se promočenou loukou, chvátat vysušeným lesem plným hmyzu a brouzdat se barevnými hromadami podzimního listí.

Léta strávená výchovou svých dětí jsem kromě pozorování a studia přírody věnovala také prohlubování znalostí o dětech, mezilidských vztazích a životě v souladu s přírodou.

Ve školním roce 2014/2015 jsem absolvovala vzdělávací cyklus Asociace lesních mateřských škol Školka blízká přírodě s tématem řemesla a kurz Muzikoterapie. Pravidelně se účastním Letních škol pro pedagogy LMŠ a své znalosti prohlubuji na přírodovědných expedicích pořádaných Asociací lesních mateřských škol. V současnosti studuji Waldorfskou pedagogiku prvního sedmiletí a zajímám se o intuitivní pedagogiku. Užitečné znalosti čerpám také na nejrůznějších kurzech, či v knihách. Od září 2017 studuji vyšší odbornou školu ve Svatém Jánu pod skalou, obor předškolní pedagogika.

Ve svém volném čase ráda sportuji, zejména běhám a jezdím na kole, tvořím, především pro děti a s dětmi a také čtu, nejraději literaturu dětskou a o dětech. Svět říkanek, pohádek a vyprávění chápu jako důležitou součást výchovy dětí.

Ze své zkušenosti vím, že děti jsou v přírodě, která jim dává volnost pohybu, rozvíjí jejich fantazii a představivost, stejně jako pohybové dovednosti a znalosti o světě a následně sebevědomí a sociální schopnosti, šťastné. A proto se už moc těším, až toto štěstí budu moci prožívat znovu a znovu v naší lesní školce.

V roce 2020 dokončila 3 leté studium pedagogiky ve Svatém Jánu Pod Skalou.

Do lesní školky skřítka Pohádky mne přivedli mí dva synové zhruba před 4 lety, a protože byla možnost se do tohoto projektu aktivně zapojit, zůstal jsem a působím zde v roli průvodce dodnes.

Snažím se, přistupovat k dětem s otevřeným srdcem a myslí, a reagovat na to, co přítomný okamžik přinese.

Nyní navíc dvě odpoledne v týdnu jsem průvodce starších dětí, již školou povinných v Lesní družině.

Už jako malá holčička jsem obvazovala panenky a natírala mastičky... Zde bylo zaseto semínko pro moje povolání dětské zdravotní sestry. Život mě dále učil, jak je úžasné a účinné používat přírodní postupy. Učila jsem se tomu od prvotřídních léčitelů, výsledky byly skvělé. Moji cestu dále obohatilo tříleté studium na akademii Křídla Andělská. Moje láska k bylinkám, k Bohu, k přírodě a k dětem se stále prohlubovala a stále prohlubuje. 

Mojí kamarádkou, která pracovala v lesní školce, jsem byla přizvána do kolektivu průvodců. Pocítila jsem touhu zde pracovat a už jsem u dětí zůstala. Toto poslání mne nadchlo. Vzájemné propojování s dětmi v menším kolektivu je někdy náročné, ale nesmírně tvořivé, obohacující a smysluplné.

Jsem maminkou tří dětí. Mezi moje další aktivity patří pedikérská praxe ve Zvoli a jsem členem zdejšího katolického farního společenství.

V roce 2021 dokončila kurz pedagogického minima.

Do Skřítka Pohádky jsem si přišla splnit sen o lesní školce, po které už dlouho toužím, trávit čas v lese, v zahradě s dětmi, v jejich bezprostřednosti a přirozeném zájmu o svět okolo nás. Vnímat všemi smysly přírodu v jejím přirozeném a plynulém rytmu a společně se učit z jejího klidu, divokosti i krásy.

Láska k přírodě se ve mně formovala již během dětství tráveného na venkově. Milovala jsem vandry v lese a to mě nasměrovalo do skautského oddílu, kde jsem získala mnoho znalostí a zkušeností, jak se v lese chovat a jak pracovat s přírodninami apod. Dlouholeté zkušennosti v oddíle orientačního běhu mi zase upevnily velmi dobrý orientační smysl.

Postupně se formoval i můj obdiv k dětem, jako k bytostem, které nás dokáží neustále překvapovat, rozesmívat, vést nás novou nestereotypní cestou, rozvíjet naše kritické myšlení, naši vůli a samozřejmě i trpělivost.

Toto poznání mne dovedlo až ke studiu pedagogické školy, kde začal narůstat můj zájem o pomoc znevýhodněným dětem. To se mi podařilo ve formě přijetí syna do pěstounské péče a adopce dcery. Doufám, že tímto má cesta nekončí.

Jsem šťastná v lesní školce, mohu pozorovat to úžasné propojení dětí a lesa. Děti jsou mými průvodci a věřím, že i já mohu být jejich průvodcem.

V současné době na rodičovské dovolené ve školce ale vedu Klubík pro nejmenší a postupně s růstem mé nejmladší dcery přibírám i úvazek jako průvodce ve školce. 

Dále provádím v komunitním centru seberozvojovými a pečujícími kurzy: Lesní mysl, Ženské kruhy a Malování Hennou.   

Hanka má vystudovanou střední pedagogickou školu a úspěšně prošla několika kurzy z oboru psychologie a spec. pedagogiky. Více informací o Hance  naleznete na https://jednodusezeny.webnode.cz/.